Kálí

23. března 2017 v 14:29 | Necrodes |  Kresby

 


Zlověstné setmění

11. března 2017 v 18:53 | Necrodes |  Fotografie

Advocatus diaboli

14. února 2017 v 22:39 | Necrodes |  Kresby


Půlnoční slunce

8. února 2017 v 14:34 | Necrodes |  Fotografie




U Havrana

24. ledna 2017 v 19:37 | Necrodes |  Fotografie



Stíny moru

22. ledna 2017 v 19:25 | Necrodes |  Kresby

Opuštěno

16. ledna 2017 v 9:55 | Necrodes |  Fotografie

Pohled tam dolů

8. ledna 2017 v 19:54 | Necrodes |  Fotografie

Navěky zhasnuto

6. ledna 2017 v 18:03 | Necrodes |  Fotografie

Sípot hrdel

2. ledna 2017 v 16:56 | Necrodes |  Poezie
Nechali pověsit do oprátek deset nahých těl.
Všechna na těsno k sobě,
v ohyzdný beztvarý chumel.
Vzali jim půdu pod nohama.
Sípot a svist hrdel lapajících po dechu.
Civěli, jak se to tam mele,
pro svou potěchu.
Hnáta přes hnátu,
hlava přes hlavu.
Vzhůru za kyslíkem nemarní námahu.
Tělo přes tělo
- jako o překot každé se hrne,
sráží své druhy.
Ve shluku trupů se náhle stane,
že živ zůstane
jen ten nejsilnější.
Jako v životě.


Můj první pokus o expresionistickou poezii. Líbilo-li se, potěší komentář.

Odhodlání

1. ledna 2017 v 1:18 | Necrodes |  Poezie
Noc je temná a tichá,
v zátylek mi kdos však dýchá.
Běsové nevyřčení svíjí se a kroutí,
rádi by se přiživili na mé věčné pouti.
Dovolím jim spatřit světlo světa?
- prozradí má makabrózní silueta.

Pojďte, přátelé, pojďte ven,
je čas!

Hodovní tabule

22. prosince 2016 v 21:48 | Necrodes |  Poezie
Ó, Ty tabule štědrovečerní, jak jen ty jsi opulentní!
A děti už jsou syty...

Na ledu, na sněhu v krutém mrazu zvažují žebráci zlomení vazu.
Sní o kousku kýty...

Dětiček matička stále se ptá, zda tolik zbytků vyhodit má.
Marně se matička táže...

Na mrazu, na ledu strhla se pranice o kapku vína z laciné krabice.
Zrezlý nůž útroby páře...

Dětičky již mají dost, abys však pohledal holou kost.
Zbytečně v odpadu skončily hody...

Ubodal druha pro trochu lihu, abys však pohledal na duši tíhu.
Dík masu z údů nezhyne hlady...



Tímto přeji Vám všem, kdo tu a tam zavítáte na můj blog, příjemné prožití svátků. Díky za Vaši podporu, slibuji, že Vás tu budu čas od času znepokojovat i nadále!
Necrodes

V deliriu šlahounů zelených

17. prosince 2016 v 21:48 | Necrodes |  Poezie
Oroduj u nás za naši doktrínu,
alury pěsti si bděle, však krátkozrace,
asfyxií duše být dohnán k úhynu,
toť následek socializace!

Kdos spatřil onen paralelní svět
tam za humny mrzkých periferií,
toužíš jen pro něj freneticky pět,
však zoon politikon pán svých linií.

Tak zahoď tu fádní masku zbla,
následuj cesty troglodytů dávných,
tam kde moc lidská se rozpadla
na pár fragmentů neslavných!

V deliriu šlahounů zelených
točíš se v extázi nevinně lidské,
element bezelstně na tě dých
vábení nihilistické!

Co život ti dalo, přijme tě zpět,
posthumní menáž pak rozseješ,
karnivor štěstím bude se chvět,
že bez boje údy mu dopřeješ.

Rozptyl se v prázdno, vsákni se v prsť,
přijmi pak vláhu, vyplav to ven,
co kdys tě trýznilo, do půdy vpusť
co společnost dala ti balastem.

V deliriu šlahounů zelených
točíš se v extázi nevinně lidské,
element bezelstně na tě dých
vábení nihilistické!



Pokud se líbilo, potěší komentář. Pokud Vám byly některé části povědomé, opět je to tím, že jsem pracoval i s verši, které jsem dřív zveřejňoval. Podřeboval jsem rychle vytvořit pár použitelných slok a šlo to lépe, když jsem mohl na něčem stavět.

V temném koutě

16. prosince 2016 v 16:24 | Necrodes |  Fotografie

Kam dál