Na ostrohu stínu

24. dubna 2016 v 18:59 | Necrodes |  Poezie
Na ostrohu stínu, na hranici s peklem,
kde eden vzdálený jak konec světa jest,
v tom kraji syrovém, v tom bahně rozměklém,
zde vyzná se jen jeden v síti zrádných cest.

Pohleď, cizinče, tam dole v úžlabině,
kam jitřenka jasná zrdáhává se jít,
rozprostřena jest ta má sivá svatyně
tam rašelinná blata zdobí zářný třpyt.

Ano, člověče neznámý, ten nešťastník jsem já,
jenž opuštěn nadějí brouzdá mlžnou tmou;
zde v zapomnění žíti, tak zněla vůle má,
kráčím tudy se srpem a s holí tepanou.

Sledují mne temná mračna, kápí halím tvář;
s nůší na bedrech co se plní zhoubným býlím;
tak rouhám se u božích muk, slyš: "šemhamforaš";
misantrop zkažený se srdcem rovněž shnilým.

Sám bez touhy žít a s nenávistnou aurou,
potácím se mokřady, v uších tichý křik;
před očima tmu protkanou noční můrou,
v bílé záři luny leskne se puchýřník.

Na temeni srázu pomrkává oko vraní,
rulík, durman, náprstník - také přijdou vhod;
srp urputně svírám svou ledově chladnou dlaní,
vždyť tnu jen koření, to já jsem ďáblův plod.

Chci-li zvrátit kroky zpět pod chátrající krovy,
je nasnadě překročit tucty bludných kořenů,
s ropuchou na rameni hnán vpřed hříšnými slovy
pak míjím háj s lebkami třináctera jelenů.

Pod bronzovou korouhví dům znamení kozla stojí;
zde plíseň pohltila jak mé lože, tak mou spíž;
za tichých mrtvých nocí se odtamtud kletby rojí,
světlo blahé naděje nevysvitne nikdy již.

Na pryčně hnáty umrlce - kreatura bez tváře;
co vře v cynickém nitru, co zpívá větvoví,
duběnkovým inkoustem do svého škrábu diáře,
když slyším chechtot rarachů kdesi v podkroví.

Pergamen s mou vůlí černá svíce pošle do éteru,
z nicoty zpět do nicoty dlouhé cesty není;
ulehám a naposledy svírám víčka v pološeru,
kantharidin slouží - tíha padá v zapomnění.

Necrodes


Pokud se líbilo, nezapomeňte mi zde zanechat komentář, popřípadě i nějakou kritiku, rád se zlepším, bude-li to v mých silách.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 14. října 2016 v 14:49 | Reagovat

No do háje...překrásné verše :-)

2 Necrodes Necrodes | E-mail | Web | 14. října 2016 v 15:13 | Reagovat

[1]: Moc děkuji. Právě jsem dopsal příběh do soutěže Pardubické střípky, který ve své podstatě navazuje a rozvádí tuto báseň. Časem se tu objeví. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama