Návrat do domu utrpení - část 3.

23. září 2016 v 22:17 | Necrodes |  Povídky
6. října 1996

"Alexi, pojď, prosím, ke stolu! Přece nám nebudeš kazit pěknou rodinnou večeři," obydlím se line jemný, lehce roztřesený ženský hlas. Následuje dlouhá chvíle ticha, rušená jen zmírajícími tóny zvonkohry zvenčí. Vrznutí dveří; šoupavé kroky míří ke zdroji žlutavého světla. Chlapec s rozcuchanými černými vlasy nepřítomně usedá na dřevěnou židli s ornamenty na opěradle.
"Bruno se necítí dobře, mami. Nechtěl nejdřív přijít, musel jsem ho přemluvit," prohlíží si ustaraně svůj odraz v ušmudlané sklenici. Matka na něj ani nepohlédne a se zamrzlým úsměvem na rtech nabírá polévku. Alex ji nedbalým gestem zarazí.
"Udělala jsem maneštru. Tu máš přeci rád."
"Bruno dnes nebude jíst. Bruno se necítí dobře, mami. Taky nebudu jíst."
Matka se stále usmívá a zírá kamsi do prázdna. Naplní poslední talíř, přisune jej k sobě a usadí se přímo pod lampu.
"Ať vám chutná, děti moje," praví polohlasem. Oči stále hypnotizují cosi nekonkrétního na desce stolu. Nemrká. Krvavý monokl jí to bez bolestí nedovoluje. Ústa křečovitě stažená do stále stejné grimasy se ani nepohnou. To až když nahmatá stříbrný křížek zavěšený na krku a sepne ruce k modlitbě. Nehlasně odříkává otčenáš za zvuků nespokojeného přežvykování na opačné straně stolu.

I Alex na chvíli odtrhne oči od své sklenice a bázlivě si prohlíží neoholeného muže v kárované košili. Otec popuzeně zdvihá druhé sousto k vrásčitým ústům. Dlouhou chvíli ho omílá na patře, načež ho hlasitě vyplivne daleko před sebe.
"Kurva, vždyť se to nedá žrát!"
Žena se ani nehne. Dokončí v klidu modlitbu a chopí se lžíce.
"Posloucháš mě, ty krávo?!" zasyčí otec a hodí jí do tváře kus suchého chleba.
Nic. Muž si manželku ještě několik okamžiků vztekle prohlíží se sotva znatelným tikem v levém koutku, načež úkosem pohlédne na čtvrtého spolustolovníka a po zlomyslné tváři mu přelétne úšklebek.
"No jasně. Po kom to asi ta naše němá kurvička má, že? Včera jsem tvou mámu mrdal na tvé posteli, zatímco sis venku hrála s tou svojí vlhkou píčou. Povíš mi k tomu něco?"
Přes neprostupnou hradbu hustých dlouhých vlasů, jež halí dívčin obličej, jakoby k uším jeho slova nedolehla.
"Pěkně jsem jí to udělal zezadu," provokuje muž, "až se z toho posrala. Musela mi tu sračku slízat z ptáka a taky z matrace. Vsadím se, že je to tam furt cítit. Dělá to stejně mizerně, jako vaří," odhalí odporné žluté tesáky.
Dcera však zůstává stažena do sebe, podobně jako hlemýžď do své ulity. Bratr Alex však jakoby ztuhnul; jaksi zaraženě lpí pohledem na dívce.
"Sofiyo, neposlouchej to," utrousí matka tiše, ovšem stále zasněně.
"Ty drž hubu," zpraží ji mrzák a fascinovaně sleduje hrbolek v klíně svého syna.
"Alexi, synáčku," řekne posměšně, "copak to vidím? Tebe ta malá kurvička rajcuje? Nebo tě snad rajcuje, co jsem včera udělal tý velký kurvě?"
Chlapec na něj vyděšeně pohlédne.
"No tak dělej! Buď chlap a ohni ji!" povzbuzuje ho otec a působí to, že se náramně baví. "Sofiya ti neřekne ' ne'," řehtá se z plných plic, až mu od úst létají malé kapičky slin.
Alex stále v pozoru jako vyplašený zajíc, hledí tomu netvorovi přímo do očí. Ticho přeruší až úder židle o podlahu a chlapec neslyšně mizí v patře.
"Posero, posero," vysmívá se chraplavý hlas za jeho zády. Alex tlumí výkřiky močí čpějícím polštářem na svých uších. To, že Bruno po otci opakuje slova uvnitř jeho hlavy, však ztlumit nemůže.

Děkuji za přečtení, pokračování se již rýsuje. Máte-li co dodat, mile rád si to přečtu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 14. října 2016 v 15:41 | Reagovat

Nádherně morbidní avšak jak mi to připomíná mého nevlastního otce :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama