Mouchy

12. června 2017 v 17:58 | Necrodes |  Poezie
Popatři, tam v houští pod skalou,
pranic tě tam nezaujalo?
Cožpak tě nelapil ten čpavý dech,
prohnilých ostatků poslední vzdech,
smrdutý nářek zkroucených údů -
vlní se, škvíří, propadáš bludům?

Že by snad tíha té příčiny nejasné,
že by snad povzdech, když světélko pohasne?
Že by tam v houští pulzoval duch
mokvavých ostatků; chorobný ruch -
že by snad záchvěv poslední vzdoru?
Nikoliv, popatři, pohleď tam dolů!

Sají a lízají, prohnaně, lačně,
moku a likvoru holdují v mračně.
Připijí na počest vítané smrti,
nestoudně pod skalou vrtí se, vrtí!


Necrodes
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 13. června 2017 v 14:44 | Reagovat

Jásám, tancuji, není nic co mě tu ruší,
víš dokonale, jak povznést dekadentní duši!! 💘

2 Ortie Ortie | Web | 13. června 2017 v 21:07 | Reagovat

Báseň i fotka jsou naprosto super...
Mrtvoly pozoruji moc ráda, je zajímavé pozorovat, co se děje s tělem, když ji opustí "duše"...
Ale je zajímavé podívat se i dovnitř, nedávno se mi to povedlo, ve škole jsme i přes zákaz pitvali uhynulé hady, musím uznat, že mě to velmi bavilo... :D

3 Necrodes Necrodes | E-mail | Web | 14. června 2017 v 23:53 | Reagovat

[1]: Je mi ctí a je mi štěstím,
že tyto city v tobě pěstím. :D

[2]: Díky moc. :) Závidím! U nás se tohle bohužel nikdy nepraktikovalo, tak si to holt člověk musí nějak zařídit sám ve volném čase. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama